Odesílatel: Projekt Šance www.ProjektSance.cz

Zajímá Vás umění? Pak je tento dopis pro Vás. Pokud ne, tak si Vás dovolujeme poprosit o přeposlání někomu, o kom víte, že ho umění zajímá, anebo ještě lépe… kdo umění kupuje a sbírá. Pomůžete nám tím podpořit charitativní aukci Umělci „dětem ulice“ a nebude Vás to stát ani korunu:). Děkujeme Vám. Vážení dražitelé (i Vy, příležitostní). V roce 2025 poprvé vydáváme dopis pro dražitele, neboť bychom s Vámi rádi sdíleli naše poznámky/úvahy/myšlenky, které jinak už v probíhající aukci své místo nedostanou. Následující textíky si nedělají ambice, aby byly odborné, natož kunsthistorické, to by nám coby charitativní aukci ani nesedělo, a navíc počítáme s tím, že patřičné informace si v dnešní době každý zájemce snadno najde na pár kliknutí. Proto jsme na základě milých setkání s umělci zvolili spíše osobní popis našich dojmů – odlehčenou formou a snad místy i s vlídným humorem. Kéž jsou následující texty v tomto dopise pro Vás i tak přínosem. Charitativní aukce Umělci „dětem ulice“ pomůže v takřka 30letém úsilí Projektu Šance i nadále pomáhat nejchudším z nejchudších – českým „dětem ulice“.       Jaromír Gargulák Letošní aukci zahajuje Jaromír Gargulák svým dílem Jezdec ze Španěl.   Dílo si ve videu můžete prohlédnout zde:   Jaromír Gargulák říká: „Někdy mám pocit, že hnětením vosku pokračuji v usilovné činnosti včel. Sním o tom, že mě nakazily svou pílí.“ Jaromír používá metodu odlévání do ztraceného voskového modelu, při níž vzniká pouze jediný odlitek, unikát. Umělcova tvorba vyjadřuje volnost a svobodu ušlechtilým materiálem i zpracováním. Inspiruje se velkými kulturními příběhy, obrací pozornost k živočišné a rostlinné říši. Je zastoupen v galeriích v České republice i v mnoha sbírkách v zahraničí. V roce 2001 získal Cenu rektora Masarykovy akademie (dnes cena Trebbia). Je Osobností města Brna. V minulých letech nám Mistr mimo jiné věnoval Býka a Kozoroha, jehož bratříčka mimochodem a náhodou:) najdete i v letošní aukci:     Sami vidíte, že skulptury Jaromíra Garguláka jsou unikátní, svébytné a originální. Domníváme se, že to jsou atributy vysokého umění, které vytvářejí dlouhodobý umělcův úspěch a růst hodnoty jeho tvorby. Nemluvě o bronzu, který je neoddělitelnou součástí jeho díla a který nás tak jako tak přežije.   Malý vhled do tvorby Jaromíra Garguláka ve videu:     Jaroslav Kučera   Až na výjimky jsou digitální tisky fotografií sběrateli méně ceněné. Možná ale právě tento tisk fotografie od Jaroslava Kučery, uložený pod muzeálním sklem, Vás překvapí svou unikátností. Původní analogová fotka je totiž nezapomenutelná a možná se stala součástí DNA všech, kdo tento okamžik z Kučerova cyklu Sametová revoluce zažili nebo si jej alespoň trochu pamatují.     Speciálně pro Projekt Šance Jaroslav Kučera připsal na druhou stranu snímku příběh o atmosféře, v níž vznikl… „Ten pán vpravo, hudební publicista Jiří Černý, právě přerušil tiskovou konferenci Občanského fóra a oznámil ,světu‘ zprávu Československého rozhlasu: ,Komunistické vedení v čele s Jakešem padlo.‘ Ze všech lidí v sále spadlo napětí posledních dnů, křičeli, smáli se a objímali… Stál jsem na opěradlech někde uprostřed sálu, řval jsem, smál se a… fotografoval.“ V jeho fotoarchivu se nacházejí klenoty, přestože – anebo právě proto – jeho fotografická témata byla vždy těžká a složitá. Zpravidla mu před hledáčkem fotoaparátu „stáli“ lidé a jejich život v syrovosti, která je nepředstavitelná, a právě jeho snímky dokazují, jaký život mohou/musí někteří lidé, mohli bychom říci i z okraje společnosti, žít. I proto rád spolupracoval s Lászlem a Projektem Šance, neboť se tak mohl dostat na místa pro běžné občany nedostupná. Důkazem toho, že Jaroslavova tvorba je unikátní, je, že o podstatnou část jeho archivu má zájem světová zpravodajská agentura Reuters. Pokud byste s Jaroslavem Kučerou chtěli strávit chvíli času (například hodinku a čtyřicet minut), podívejte se na video níže. Bude to stát za to.       Jan Dostál   Nechceme prozrazovat ničí tajemství, ale tohle musíme. Dlouholetý podporovatel naší aukce Honza Dostál se letos oženil:):):). No, kam jinam tu slávu vytroubit než daleko, široko a vysoko do dopisu dražitelům:) Honzo – gratulujeme a přejeme Vám oběma VŠE DOBRÉ. Znáte Honzu Dostála? Ne? Tak to je škoda. Honzovu tvorbu jsme objevili před mnoha lety a hned nás zaujal. Od té doby nás každoročně překvapuje svým uměním. Posuďte sami. Díla darovaná v minulých letech:     V ateliéru Honzy Dostála v Olomouci (jedná se o obrovské tovární haly!) najdete vedle menších objektů i monumentální sochařství pro veřejný prostor. Na světové výstavě EXPO v Dubaji Honza zazářil největší ručně tvarovanou nerezovou plastikou na světě – Mrak propojený skrz celý pavilon s Pramenem. Je mu třicet tři let a je už hotovým Mistrem svého oboru. Skvělý řemeslník s nevšední uměleckou invencí. Přesto je všechna sláva teprve před ním. Kněžna Libuše by o něm mohla prohlásit totéž co o Praze. Letos darované dílo si můžete ve videu prohlédnout zde:           Alena Kupčíková   Možná si myslíte, že se jedná o kresbu?     Omyl! Alena Kupčíková své reliéfy skládá z nejintimnějších chloupků, a nejedná se o ty z podpaží;), zkrátka se nebojme použít slovo ohanbí. Nápad vznikl před 25 lety jako recese a měl takový úspěch, že se autorka touto celosvětově unikátní tvorbou baví už celé čtvrtstoletí. Technika vzniku je tajnější než recept na colovou limonádu a Projekt Šance má radost, že se na něj v rámci charitativní aukce Umělci „dětem ulice“ usmálo „chlupaté štěstí“. Více o autorce se dozvíte na www.aukcesance.cz/kupcikova.     Musíme se Vám ale přiznat, že jsme se autorky před natáčením medailónku trochu polekali. Při prvním kontaktu nám totiž nejprve rovnou vyhubovala, čili jsme měli možnost rovnou poznat její temperament, a i když se následně omluvila, tak jsme se jí před natáčením obávali jako tanku, že nás převálcuje, ale uvítala nás slovy: „Jééé. Ty vypadáš jako Stevie Wonder,“ a začali jsme si tykat. Alena Kupčíková je osoba renesanční. Nejenže tvoří erotické ženské umění, ale vymyslela například i   Den dyslexie a slabikář pro dyslektické děti, kterým se snaží dlouhodobě pomáhat.     Bô-Yin-Râ     Autor absolvoval umělecká studia ve Frankfurtu nad Mohanem, Mnichově, Vídni a Paříži a poté působil jako grafik a malíř. Vedle svého uměleckého povolání nebyl ale nikým jiným než významným duchovním Mistrem, který přinesl rozsáhlé duchovní poselství prostřednictvím svých obrazů i knih. Většina duchovních poslů byla ve své době společností nepochopena a nejinak je tomu i dnes. Jistě, ne všichni duchovní hlasatelé přicházejí s čistou myslí, čistou vírou a chtějí bezelstně pomáhat, ale obor duchovního zkoumání, zpytování a usebrání by mohl stát každému z nás více či méně alespoň za pokus. Když už tedy uvádíme v naší aukci malířské dílo duchovního Mistra, nahlédněme alespoň nepatrně do jeho učení, které doteď pomáhá všem vážným zájemcům dosáhnout spojení s vlastní duchovní podstatou. Napsal přes 33 knih, které jsou propojené obdobně jako jeho obrazy myšlenkou „Hledejte a budete nalezeni“.     Z knihy Bô Yin Râ Více světla: Příliš miluješ svůj sen, než aby v něm kdy mohla vyrůst skutečná mocná vůle k probuzení. Je to tvá vůle k vědění, která tě zdržuje daleko od poznání! Je to tvá vůle k vědění, která tě nenechává se probudit! Radím ti: ještě dnes, kdy čteš tato slova, učiň pevné odhodlání vynaložit vše, abys ve světle mého učení rozpoznal své sny i to, čím vskutku jsou. Radím ti: všechno své dosavadní „vědění“ přenech v klidu světu snů, který ti je dával, klidně je používej dál, pokud ještě zůstaneš svázán se snícími, ale neočekávej od něho rozluštění otázek, které hýbají lidským srdcem. Tvůj prvopočátek se musí zaměřit k tomu, abys v sobě vytvořil rozlehlou prázdnotu, aby to nové, co tě má naplnit, mohlo v tobě najít dostatek místa. Nečekej, že se to ukáže ze dne na den! Je třeba let – možná mnoho desítek let, možná – podle tvého utváření – bude ještě třeba delší doby, než budeš tak dalece připraven, aby tě bylo možno vytrhnout ze spánku, aniž bys tím byl ohrožen. Jen tvá důsledná a vytrvalá odvaha tě může na počátku tvé cesty vést… Mnoho z těch, co se probouzelo, upadlo opět nazpět do spánku, protože nedorostli zázračnému předivu nad svou cestou a dali se ohlušit podivuhodnými hlasy. Čím střízlivější a čím větší měrou zbaven romantiky budeš putovat po své dráze, tím lépe. Nemáš očekávat nic a nemáš o nic usilovat – pouze o jediné: chtít se probudit ze svého spánku…     Marian Kay     Je předtucha pozitivní, anebo negativní? A jak vnímáte příslib? Letos jsme se na tom s Marianem neshodli, neboť on tvrdil, že předtucha je jasně negativní, zatímco příslib veskrze pozitivní. ChatGPT dal ale Marianovi víceméně za pravdu: předtucha se sama o sobě pojí pouze s něčím negativním a příslib předznamenává splnění nadějného očekávání. My ale máme za pouze pozitivní, že Marian je se svými diptychy a triptychy po řadu let a bez přestávky pravidelným účastníkem našich aukcí. A tak jen litujeme, že jsme se nepoznali o pár desítek let dříve, když malovat začal. Letos Marian ze svých typických tří barev vynechal červenou a daroval nám černobílý diptych. Jak sám o své tvorbě říká, jeho minimalismus musí být tím výstižnější, čím je jednodušší. A tak nás už nejspíš ani nepřekvapí, že se třeba napříště dočkáme díla minimálně zčásti jednobarevného.     Pár záběrů z Marianovy samostatné výstavy z pražské Nové síně je k nahlédnutí zde:       Reon Argondian     Když ještě působil v Praze, pozval svérázný umělec Reon Argondian klienty Projektu Šance do své podzemní jeskyně u Karlova mostu. V Magické jeskyni si jeden z jeho obrazů koupil za čtyři tisíce dolarů například i kytarista legendární rockové skupiny Led Zeppelin Jimmy Page. Ono je to už hóóódně let zpět, a dokonce jsme tehdy šli na návštěvu i do jeho domečku na Petříně. Dodnes si vybavujeme, jak jej obklopovali jednorožci, víly a jiné bájné bytosti. Nebudete nám věřit, ale bylo to tak. Možná si můžeme říci… mistr snil a pak maloval, ale nebylo to vlastně naopak? Nemaloval mistr kouzelnou říši Argondie, protože ji prostě viděl? To samozřejmě nevylučuje, že si ji předtím vysnil. V Reonově tvorbě se čitelně odráží technika starých mistrů. Nebuďte tím překvapeni, on totiž je mimo jiné zdatným restaurátorem. Díky znalosti know-how, nadání a osobité představivosti se jeho magický realismus stal výjimečným… Takových malířů a obrazů je málo a nelze vyloučit, že vzhledem k dlouhodobě budovanému renomé Reona Argondiana ve světě bude jeho obraz Oživlá melodie věčného ticha jednou z nejzajímavějších aukčních položek v historii naší aukce...       Patrik Hábl     Abychom byli přesní, jde o populárního českého malíře, grafika a vysokoškolského pedagoga prof. MgA. Patrika Hábla. Přísaháme, my ho objevili těsně předtím, než se stal opravdovou superstar. První dílo nám do aukce věnoval v roce 2018, tedy ještě dříve, než se o jeho tvorbu začaly zajímat světově proslulé aukční domy Sotheby’s a Christie’s. Pokud se daný umělec objeví v těchto renomovaných aukčních síních, přinese to rychlý nárůst hodnoty jeho děl. Patrik je jediným žijícím českým umělcem, jehož tvorba se objevila v obou slavných aukčních domech. Možná jste příznivé ceny tohoto autora „prošvihli“, tak ať se Vám to nestane s cenami současnými. Ve videu s námi můžete nahlédnout i do Patrikova ateliéru.     Jednoho dražitele jsme dokonce k nákupu díla v roce 2019 museli popostrčit, a dnes si mne ruce :) A pokračovalo nám to s Patrikem v roce 2021, kdy jsme si u něj jako dar do aukce „objednali“ Turínské plátno. Věděli jsme, že to téma je mu blízké stejně jako nám, a díky svému smyslu pro humor nám neřekl ne. Nakonec z toho bylo Postní plátno (tvorba těchto pláten trvá Patrikovi mnoho let), které v naší aukci mělo skvělý výsledek. V roce 2022 jsme z jeho tvorby směli vybrat přes 5 m dlouhý obraz na kartonu s názvem Zlatočerné hory, bezpečně jsme jej umístili coby svitek v dřevěné schránce pod muzeální sklo. Ani tehdy se našeho výběru velkorysý Patrik nezalekl, a jeho úspěch v naší aukci se ještě znásobil. Letos Patrika vůbec nenapadlo, že bychom si troufli na dílo z jeho dekonstruktivní tvorby, ale vyhověl nám a jsme vděční. Z loňských 5 metrů je nyní 30 cm – nejde vlastně o délku, ale pro nás je to nečekaně silná umělecká hloubka. K té Patrik dospěje tak, že nejprve vytvoří kopii slavného díla a následně různými efektními technikami působí na obraz, až dávný Mistr promluví současným Patrikovým jazykem. V aukci 2025 je takto přítomen přední malíř německého romantismu Caspar David Friedrich, narozený v roce 1774. Západ slunce obou pánů naší době sluší nebo oba pánové tomuto úžasnému dílu. Možná jsou na obou obrazech spolu právě oni. Podívejte se přes staletí na oba pány, potěšte se, porovnejte :-)       Petr Vaněk     Když jsme se dozvěděli, že jsou sochy Petra Vaňka rozžhavené při svařování doběla, vzali jsme si na něj rovnou kameru, abychom tuto část tvůrčího procesu zaznamenali.     Na www.aukcesance.cz/vanek s Petrem najdete další videa i fotografie. Rozhovor s ním si můžete přečíst na www.aukcesance.cz/forbes . Teď je Petrovi 38 let a očekáváme u něj hvězdnou kariéru. Sami posuďte, zda jsou jeho sochy zajímavé, unikátní… Trh by je v budoucnu mohl velmi ocenit/docenit. Díla darovaná v minulých letech:     Letos darovaná díla si můžete ve videu prohlédnout zde:     Díla, která se možná objeví v budoucích aukcích…         Oldřich Plíva     Oldřich Plíva patří mezi přední české skláře, kteří zároveň dosáhli mezinárodního uznání. Sklářské umění je samo o sobě nelehkou disciplínou, ale umí-li si někdo svoji tvorbu zkomplikovat, je to právě Oldřich Plíva – svými volnými geometrickými formami asymetrických tvarů odlévanými do formy, které navíc dále zušlechťuje broušením, aby zdůraznil účinky absorpce a lomu světla uvnitř bloků skla. Už toto napsat a přečíst, není pro obyčejného smrtelníka myslitelné. Ač Oldřich Plíva nemá rád oslovení Mistře, náleží mu, neboť ničím jiným ve své umělecké zručnosti není. Jste-li umělec a má-li o Vaši tvorbu a její uložení pro budoucí generace zájem Uměleckoprůmyslové museum v Praze, je to samo o sobě ocenění, nemluvě o tom, co k Mistru Plívovi napsali: „Oldřich Plíva má za sebou dlouhou řadu let poctivé tvůrčí práce. Na své umělecké cestě dosáhl řady pozoruhodných výsledků při sochařském zpracování rozmanitých materiálů, ale nejblíže měl vždy ke sklu. Jeho plastiky jsou zastoupeny v mnoha prestižních institucích po celém světě.“ A jednu z jeho plastik můžete mít teď doma i vy.     Darované dílo si můžete prohlédnout ve videu zde:     Martin Patřičný     Tady to voní… zkuste si představit… dřevem. Martin Patřičný je původní profesí řezbář. Dřevem žije, dřevo miluje, hluboce o něm přemýšlí a nebojí se o své podrobné znalosti podělit např. ve 26 dílech seriálu, který v letech 2008–2011 vysílala Česká televize. Nutno dodat, že Martin Patřičný vládne zdatně nejen řezbářským náčiním, ale i náčiním psacím. Má na kontě množství výpravných knih o dřevě i sbírky povídek a fejetonů. Jeho „dřevěné obrazy“, jimiž už dlouhé roky podporuje naši aukci, skládá ze dřeva různých druhů stromů a dává jim rozličnou povrchovou úpravu, nesou nejen estetická sdělení, ale i témata k zamyšlení. Jak to u dobrých nápadů bývá, hned se našli plagiátoři, kteří si mysleli, že sestaví pár prkýnek a bude to, ale nebylo. Dřevěné skladby, mozaiky a koláže Martina Patřičného jste mohli vidět v Rudolfinu, v Lichtenštejnském paláci, v Obecním domě nebo v Národním muzeu v Praze. Jedno z darovaných děl můžete vidět ve videu zde:     Další darovaná díla si můžete prohlédnout zde:     IRDS studio Ingrid Račková a David Suchopárek     V objektech sklářského dua IRDS (Ingrid Račková a David Suchopárek) se snoubí křehká ženskost a mužská pevnost zároveň. Pro nás jsou jejich objekty „krystalicky dokonalé“. Posuďte to sami:       Lépe než Petr Nový z Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou bychom se k jejich spolupráci vyjádřit nedokázali: „I když má umění čistě individuální charakter, existují případy, kdy se představivost dvou umělců prolíná a doplňuje natolik, že se rozhodnou pro spolupráci. Ingrid Račková a David Suchopárek, kteří společně tvoří jako IRDS od roku 2001, jsou absolventy pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové (1993–1999); ona studovala v ateliéru skla (prof. Vladimír Kopecký) a on se zabýval využitím skla v architektuře (prof. Marian Karel). Po mnoha letech designérské práce, která jim dala jistotu v zacházení s materiály, se jim podařilo toto „genetické dědictví“, zdánlivě nemožné spojení mezi intimním prostorem a monumentalitou, proměnit ve vlastní umělecký přístup ke sklu, který má v současnosti tři různé aspekty. Jejich geometrické objekty z broušeného a vrstveného barevného skla jsou promyšlené do posledního detailu a s bezchybným řemeslným zpracováním zpracovány do podoby pyramid, které se stávají vizuálním a emocionálním centrem každého prostoru. Račková a Suchopárek dokáží plně využít všechny optické efekty skla a zvolit barevné kombinace, díky nimž každý z těchto archetypálních tvarů působí jedinečně. V jejich dynamických tavených skleněných plastikách: broušených, matných, leštěných nebo vrstvených, lze spatřit kombinaci geometrických a organických vzorů. I zde hraje důležitou roli barva, která objektům dává vizuální definici a dodává jim další rozměr. Račková a Suchopárek vynikají zejména svými skleněnými obrazy, které jsou převážně ryté a malované. Po období geometrických konstrukcí se obrátili k čistě abstraktnímu přístupu. Používají sklo jako malíř plátno; je to pro ně materiál, jehož optické a estetické vlastnosti jsou druhořadé. A přesto tyto obrazy, stejně jako jejich objekty, mohou dominovat prostoru. Ingrid Račková a David Suchopárek nejsou jen kreativní, jak byste od umělců očekávali, ale také ambiciózní a pracovití. Mají vnitřní disciplínu, která jim zaručuje další umělecký růst. Jejich současná tvorba je výsledkem tisíců a tisíců hodin strávených se sklem a přemýšlením o skle. Proto je to tak působivé a lákavé.“     Radek Andrle     S Radkem Andrlem nás čeká milý návrat a vzpomínání na ateliér Olbrama Zoubka, kde Radek v letech 1995–2011 působil jako odborný asistent. Tato vzpomínka nám na mysl přišla hned, jak jsme vstoupili do Radkova ateliéru mezi jeho sochy. Asi to není úplně snadné vymanit se ze Zoubkovy oslnivé záře, obzvlášť když Radek působil dlouhá léta v jeho přítomnosti. Představujeme si, že rovněž není lehké zvládnout čas, kdy žák opouští Mistra, aby se sám Mistrem stal. To vše se Radkovi povedlo a dlouhodobě si buduje renomé vyzrálého, originálního, autentického, svérázného sochaře, jehož tvorba je ihned rozpoznatelná. Radkova řemeslná erudice je nad slunce jasná. Jeho invence je neokázalá a máme trochu dojem, že i Radkova sochařská budoucnost by mohla být tomu našemu Olbramu Zoubkovi podobná… A to by pro Vás znamenalo kupovat/investovat… dokud to ještě jde. Konkrétně teď v aukci můžete investovat do Hlavy anděla, kterou nám Radek věnoval a kterou můžete zhlédnout na www.aukcesance.cz/andrle. Náš dojem potvrzuje i to, že už nyní je Radek svými díly zastoupen v soukromých sbírkách po celém světě.         Anna Jožová     Nenechte se oklamat mladým věkem této nadané umělkyně, která působí, že školu opustila včera. Už dnes je totiž její tvorba vyspělá, inspirovaná a korunovaná zručným řemeslem. Anna přichází ve své skleněné tvorbě s unikátním přístupem a nebojí se experimentovat. Sklo kombinuje s dalšími nesourodými materiály, čímž vytváří vyspělé objekty hodné pozornosti. Ostatně na www.aukcesance.cz/jozova posuďte sami, zda jste něco takového už viděli? Možná je právě teď ten správný čas zakoupit si něco z Anniny tvorby – dokud je to ještě možné a její mezinárodní známost se právě rodí. Ostatně… když to vidí stejně i v Galerii Kodl, tak to bude pravda :). „Navzdory tomu, že je Anna Jožová (1996) čerstvou absolventkou Ateliéru skla Ronyho Plesla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (v roce 2023), má za sebou již velmi plodnou výstavní kariéru a pro svůj specifický sofistikovaný rukopis je považována za jednu z nejzajímavějších osobností mladé konceptuálně-designérské scény. O tom svědčí i rozmanité komerční a státní zakázky.“         Walther Smeitink- -Mühlbacher     Tedy už to jméno stojí za pozornost – Walther Smeitink-Mühlbacher. Je původem z Nizozemí, otec Holanďan, matka Rakušanka, a na předloktí má vytetováno česky „Všechno bude lepší“. Když jsme viděli jeho díla a připočetli mnoho rovin jeho uměleckého života, od malíře přes sochaře, šperkaře, kurátora, fotografa atd., nedalo se odolat a podívali jsme se na jeho renesanční osobnost skrze oko kamery Lukáše Hausenblase. Pojďte s námi do světa Waltherovy cizokrajné češtiny v barvách jeho člověčiny a podzimu:         Daniel Ignác Trubač     Přáli bychom si, aby měl akademický sochař Daniel Ignác Trubač okolo sebe více popularity. Musíme však přijmout slova jednoho galeristy, která zároveň znamenají zřetelnou chválu: „Není divu, že je dnes nepochopen, protože jeho tvorba je nadčasová…“ Nicméně Danielovo dílo je rozsáhlé, významné a v křesťanských kruzích klíčové. O otci Jozefu Damienovi De Veuster, známém jako Otec malomocných, nám Daniel Trubač řekl, že se po mnoha letech pomáhání nemocným sám nakazil leprou. Děti, o které tehdy pečoval, si myslely, že se nakazil od nich, když tajně kouřily z jeho dýmky. Nakonec sebraly odvahu a se svojí obavou se mu svěřily. Otec Damien se na dýmku před dětmi podíval a řekl: „Že by tak velká nemoc mohla projít tak malou dírkou v dýmce?“     Který z českých umělců může říct, že na pokyn papeže byla jeho socha umístěna v bazilice sv. Petra ve Vatikánu? Ano. Jediný. Daniel Ignác Trubač a tím papežem byl František. Socha Koruna sv. Anežky České je vlastně abstraktní (není to protimluv, abstraktní socha?), ale mezi námi, a nikomu to prosím neříkejte, dokazuje nejen dokonalou řemeslnou zručnost autora, nýbrž i jeho genialitu. Díla darovaná v minulých letech:     Díla darovaná do letošní aukce:       Ladislav Vlna   Malíř, grafik, sochař, scénograf… prostě multitalent Ladislav Vlna. Svými metalurgickými malbami nám zkomplikoval život. Dlouho jsme hledali fotografa, který by uměl zachytit četné možnosti jeho maleb. S každou proměnou světla i změnou úhlu pohledu vznikají totiž další varianty zobrazení. Ladislav je díky této technice jedinečný nejen na české výtvarné scéně. Vedle metalurgických maleb se věnuje rovněž unikátní klasické malbě a je nadán i uměním sochařským. Pokud nevěříte, že je Ladislav multitalent, podívejte se na www.aukcesance.cz/vlna, kde Vás nade vši pochybnost video přesvědčí.         Lenka Stejskalová Skoumalová     Potkáme-li múzou políbeného umělce, vždy se nám tají dech. V případě Lenky Stejskalové Skoumalové se nám její invence a dokonalá řemeslnost zdají bez konce. Dost možná se v její tvorbě blízce odrážejí ženskost, mateřství, křehkost, ale zároveň jsou pro nás Lenčiny skulptury tajemné, jako by před našima očima ukrývaly něco nevyřčeného, a to musíme hledat. Sami posuďte, jak na Vás Arytmie měsíce, věnovaná autorkou do naší aukce, zapůsobí: www.aukcesance.cz/skoumalova. My už jsme silně pod jejím vlivem :).       Bohumil Eliáš     Být Mistrem ve 45 letech je prostě fajn. Někdo se umí narodit do správné rodiny. Bohumila zasvětil trpělivě a bez nucení do řemesla jeho otec, přední osobnost výtvarné scény, malíř a velký sklář. „Znal staré fígle, které se dnes nikde neučí,“ říká uznale o tátovi. Bohumil je multitalent políbený Pánembohem. Jako sochař díla realizuje v bronzu či v jiných sochařských materiálech, malbu rád uplatňuje v kombinovaných technikách a jako sklář je už dnes Mistr; nezaměňujte s mistrem sklenářem, to jeho táta neměl rád :-). Bohumil Eliáš jr. má za sebou nesčetně výstav, sympozií a je zastoupen v mnoha veřejných sbírkách u nás i ve světě. Jedno ze dvou darovaných děl si můžete prohlédnout ve videu.       Lukáš Dvorský     Ostravský synek každým coulem, ale radost nám neudělal, neboť očekávaný přízvuk „kratky zobak“ neměl:). Jinak nás ale umělecký kovář, sochař, designér a učitel Lukáš Dvorský svou tvorbou zaujal na první dobrou. Ke své tvorbě používá obrovské buchary a další mohutné náčiní, ale výsledek jeho kovářské práce vypadá odlehčeně a vedle černé a bílé se umělec nebojí používat překvapivé barvy – sytě růžovou, bledě modrou i další pastelové barvy a rovněž zvláštní tvary, které jsou na svět uměleckého kovářství nezvyklé, osobité a originální. Jeho aukční ocelové Placebo jako by bylo hebkou porcí cukrářského indiánka. Lukášova volná tvorba není ale jen něco svébytně estetického, co láká na první pohled, jeho věci navíc umějí znepokojit nebo nést problematický význam. Lukáš Dvorský je výraznou osobností ostravské umělecké scény – spojuje tradiční řemeslo a moderní současné výtvarné směřování, učí nové generace, vytváří významná městská díla, která stojí za pozornost a která avizují, že o tomto autorovi ještě uslyšíme…! My jej považujeme za náš letošní zásah do černého.   PLACEBO, kovaná, broušená, svařovaná ocel, vypalovaný lak     Paulina Skavova     Prádlo z ptačích pírek se podle jejích slov dá reálně nosit, spíš se ale jedná o artefakt, který má ve sbírkách i naše největší výstavní instituce. „Ráda říkávám, že moje prádlo visí i v Národní galerii,“ usmívá se. Její realistické sochy jsou především silně ovlivněné mytologií, pohádkami a také tématem lovu. Paulina je mezinárodně úspěšná sochařka a je zastoupena ve sbírkách významných sběratelů, včetně rodiny Hermés. Vysoký umělecko-řemeslný standard jejího díla je v dnešní době výjimečný. Paulinina tvorba je vysoce ceněna a vyhledávána, její slavné dny se nezadržitelně blíží. Jeden z uměleckých medailonků jsme věnovali právě jí. Podívejte se na díla, která nám do letošní aukce věnovala, i na to, jak tvoří přesně to, co žije:       Další aukční položky, které by mohly stát za Vaši pozornost:     Charitativní aukce Umělci „dětem ulice“ obsahuje celkem 182 položek.